Informace o nás

Každý,kdo nějaký výrobek vlastní,může si s ním rozjasnit a zkrášlit své soukromí,svůj byt.Výrobky jsou šity z bavlněných předepraných látek a lze je prát v pračce na 40°.Nikdy se ale nedoporučuje ruční ždímání,které by výrobek mohlo ve švu poškodit.

Většinu látek,z nichž své výrobky šiju,kupuji v intrernetovém obchodě s potřebami pro šití patchworku.jejich látky mají krásné barvy a vzory jsou vyráběné v Anglii.Jsou velmi drahé,110 šíře stojí až 370 kč za 1 metr.

Technika patchwork je stará několik tisíc let a vznikla vlastně z nouze-z potřeby využít každý kousíček látky.Věci,které touto technikou vznikají,jsou plné krásy a oči se stále vracejí k dalšímu prohlížení .A já,jako ten,kdo se pokouší tu krásu vytvořit,mám tuto piplavou,na přesnost náročnou práci moc ráda.

Poslední dobou jsem dostala zajímavou zakázku.Moje dcera mi dala osm starých ubrusů,které se svou velikostí nehodily na jejich nový stůl v jídelně,který má rozměry 2 x 1 metr.Požádala mne,abych zkusila látky zkombinovat a ušít z nich nové ubrusy,s vyhovující délkou.Ke každému musím přidat nějakou další látku,která celkový dojem umocní.Ubrusy začínají na str.4 a jsou popsány jako "ubrus na dlouhý stůl".U toho prvního jsem přidala červenou,u druhého úzké proužky.Postupně ušiju a uveřejním zde všechny, budou ale zřejmě už na dalších stránkách vždy se stejným názvem.

V červnu 2009 jsem konečně navštívila svou kamarádku a bývalou spolužačku ze studií v Jižních Čechách i její dvě dcery.Vyfotografovala jsem si u nich

své práce,které jsem pro ně v minulých letech šila.

Koncem léta jsem ušila soupravu ubrusu a jednoho polštáře pro paní,která žije na Moravě ve vesnici,kterou totálně zničily letošní záplavy.Má dcera se zetěm odjeli místo dovolené do těchto míst pomáhat s likvidací těch hrůz.Převážně pomáhali u starší paní,která přišla úplně o všechno,spala na seníku a život jí zachránil strom,který v mládí vysadila na zahradě a kterého se chytila a udržela,když ji záplavy unášely pryč.

V listopadu 2009 jsem došila poslední-pátý ubrus pro rodinu mé dcery na jejich dlouhý stůl.Myslím,že se mi podařilo vytvořit většinou pozitivní věci.Hotové věci jsou na stránkách 4-7 mezi jinými ušitými věcmi.

V lednu 2010 jsem ušila pro dcerku jedné známé z herny scrabblu taštičku na krk.Pak následovala souprava ubrusu a dvou polštářů pro Zuzanku,statečnou a skromnou mladou ženu,která už čtvrtý rok pracuje v Edinburghu,kde začínala jako servírka v hospodě a nyní už přes rok pracuje v kanceláři ve své profesi.

Dále pokračuju v šití ubrusů na dlouhý stůl pro mou dceru,která mne zásobila dalšími staršími,kvůli velikosti nyní nepoužitelnými ubrusy.První z nich je velikonoční.V únoru jsem došila skutečně poslední ubrus pro dceřin dlouhý stůl-sedmý.Je ze samých proužků,většinou zbytků látek,které sešitím a následným rozstříháním lze složit do zajímavých kostek-tento způsob šití má název "bargello",v rozích jsou hvězdy a zbývající výplň tvoří kusy z posledného starého ubrusu,který má černý vzor.Výsledek jsem asi trefně nazvala "ubrus šílené švadleny".Ale každopádne je nač se dívat!(strana 7 dole)

V březnu  jsem objevila obrázky kočiček a také krásné listy a vytvořila z nich několik polštářů a ubrusů.

Začátkem roku 2010 jsem od patchworkářky Jany z Hamburku získala adresu prodejny,kde jsem si mohla objednat návod na ušití-aplikaci-kterou jsem viděla na stránkách Janina webu.Jde o čtyři ženské postavy,otočené zády,práce má název "Jsme každá jiná".Návod jsem si musela objednat až z Texasu a při korespondenci s majitelkou obchodu jsme se domluvily,že ona má předky v Čechách a taky zde byla s rodiči na návštěvě příbuzných před čtyřiceti roky.V květnu jsem aplikaci dokončila a hodlám ji udělat vícekrát s různými variantami oblečení žen.

V květnu  mne dcera požádala,abych jí ušila na léto "pytel" a přítelkyně Zdena chtěla nějakou kabelku.Vnučka si přála rovněž "pytel" - takže se,jak vidno,s taškami nyní "roztrhne pytel".A navíc jsem se rozhodla,že ušiju několik velkých nákupních tašek,které dám svým příbuzným a přátelům.Už jsem na ně nakoupila zlevněné látky v pražské prodejně Belluci na Smíchově.Tak hurá do práce!  

Po letním šílení s taškami jsem měla dost dlouhou přestávku,kdy jsem víc,jak dva měsíce nic neušila.Jednak mne dcera požádala,abych jí upletla nějaké vesty a kabátek s krajkovou vložkou,jednak jsem trávila hodně času ve svém pražském bytě,kde nemám možnost šít,protože stroj,látečky a spoustu potřebných materiálů mám v bytě svého přítele,kde trávím většinu času.Pražský byt mi slouží většinou pro dobu,kdy se chci sejít s přáteli,které v Praze mám a pro dobu,kdy musím navštěvovat ordinace lékařů,což dělám v poslední době čím dál častěji a bude ještě hůř-čeká mne výměna kolenního kloubu po Novém roce,pak druhého a potom kyčelního kloubu.Takže o zábavu mám postaráno.

V říjnu jsemzase začala se šitím a už jsem z té dlouhé přestávky byla sama nešťastná,takže celý říjen a listopad jsem si užívala vánoční tvoření.Nejdřív jsem ušila deku na hraní pro Emu a Julinku-vnučky mé dlouholeté kamarádky Jenky,která si ji přála mít jako dárek pod stromeček pro své milované holčičky.Pak jsem ušila další ubrus na dlouhý stůl do rodiny mé dcery s vánoční tématikou a jeden malý na jejich konferenční stolek.Následoval malý vánoční ubrus a oboustranný polštář,který má na jedné straně vánoční ozdoby a na druhé straně letní obrázky.Tyto dvě věci jsou pro Štěpánku z Moravy,kterou i letos bohužel opět navštívila voda,i když ne v takové míře,jako vloni.Protože vloni přišla o úplně všechen nábytek a stále ještě nemá jídelní stůl,je ubrus tak malý,protože má malý stolek.Teď následují šité ozdoby na stromeček.

V roce 2011 se dostávám na tyto stránky poprve koncem září.Tento rok je pro mne hodně špatný a v něčem zase dobrý.V lednu můj šicí stroj odmítl fungovat a z opravny jsem ho dostala zpět až koncem dubna.4.února jsem podstoupila výměnu kyčelního kloubu,jehož stav se během loňského roku rapidně zhoršoval a musel být operován ,jako první. 4.dubna jsem odešla od svého přítele,se kterým jsem žila 7 let.Celý čerevenec jsem trávila léčením v lázních Bohdaneč. 7.srpna jsem si od přítele odstěhovala všechny své věci,aby měl volné pole pro svou novou milenku.V září jsem se poprve posadila za opravený šicí stroj a byla schopná zase vymýšlet a šít nové věci.Ušila jsem své kamarádce Štěpánce,která miluje kočky,polštářek s devíi kočičkami a závěs,který se podle předlohy jmenuje "Předoucí andílci" k sedmdesátinám a  dva polštářky pro malé vnučky své kamarádky Jenky.Na všecky polštářky jsem si už vloni objednala předlohy z Texasu.

Máme únor 2012,jsem třetí měsíc po operaci-totální endoprotéze levého kolena a noha se pomalu hojí,chodím již jen s jednou holí.Začátkem února jsem zase po delší odmlce zasedla k šití-objednala si u mne jedna z mých známých z herny scrabblu ušití baťůžku,jak je viděla na těchto stránkách.

V březnu jsem ušila ubrus na kulatý stůl pro Janu,manželku mého bývalého spolužáka ze studií,která mi přede dvěmi lety přivezla velké množství látek,které měla doma a už je nehodlala zpracovat.

V květnu jsem udělala oboustranný polštář jako dárek k dvouletým narozeninám Vikinky,vnučky mého známého Jaroslava Cihláře,bývalého olympionika a držitele neuvěřitelného množství ocenění za vítězství v cyklistice.Pro jeho dceru jsem ušila  ubrus v září.V říjnu jsem se pustila do šití polštáře (Baltimorská aplikace) a ubrusu pro mou známou Haničku z Trutnova,se kterou jsme pracovaly několik let v jedné kanceláři u ČSAD a od té doby -po dvaceti sedmi letech se opět uvidíme-Hanička ke mně přijede koncem října na návštěvu a moc se na ni těším.

Opět se blíží Vánoce a já jsem se rozhodla,že svým bližním a přátelům letos dárky ušiji.Pro dceru to byla černá a bíle vyšívaná kabelka,mladší vnučce ubrus s dominujícím krásným květinovým vzorem,starší vnučce polštářse salamandrem,pro dceru mého přítele menší ubrus,pro jeho vnučku baťůžek a pravnučku figurka myšky.

Od začátku roku 2013 jsem ušila ještě jeden dětský polštář a menší ubrus pro prodejní portál Simira-samozřejmě nyní tam jsou obě věci nabízeny zcela zbytečně k prodeji-nechala jsem se umluvit správci portálu,abych tam nějaké své práce vystavila a nabídla k prodeji.Pro roční holčičku jedné mé známé jsem udělala deku na zem,aby si na ní mohla hrát a dceři p.Cihláře Mileně jsem k šedesátinám ušila rovněž deku,aby se měla do čeho zabalit,až bude sedět večer venku na své chatě na Orlíku.Koncem března jsem ušila asi nejpracnější a nejhezčí dárek-svatební dar pro mou mladší vnučku,která se letos bude vdávat-je to deka s dvanácti panenkami a krásným okrajem,na tuhle práci jsem ohromně pyšná.

Během léta jsem ušila několik dalších veselých polštářků pro malé děti a v srpnu2013 pro svou dceru další ubrus na dlouhý stůl,který má uprostřed dvě barevně rozdílné,ale vzorově stejné aplikace.Koncem června se vdávala má mladší vnučka,vzala si pracovitého,hodného a hezkého mužského.Očekávají narození děťátka v listopadu.

16.listopadu 2013 se narodil můj první pravnouček,jmenuje se Richard.Maminka i chlapeček jsou zdraví a pro celou naši rodinu to bylo báječné štěstí....

Ještě než se narodil,ušila jsem deku na dětskou postýlku a po jeho narození deku na zem,až bude lézt,aby si na ní mohl hrát.Mezitím pletu svetříčky.Je to nádherné období,jsem velice šťastná.

Vracím se na tyto mé stránky po třech letech. Vdala se i druhá vnučka -veterinářka Julie. Nyní má již dvě děti, dvouletého Vašíčka a půlroční Viktorku. Obě mé vnučky žijí se svými rodinami v samostatných domech, takže jednopatrový dům mé dcery a zetě se čtyřmi ložnicemi v patře (jedna je moje), je náhle podivně prázdný. Velký rozkládací stůl, u kterého jsme všichni společně sedávali, už není rozložený a já jsem na něj a na sousedící stolky - konferenční a pod televizi ušila soupravu několika ubrusů stejné tématiky. A do mladých domácností také ubrusy, polštáře a deky.

Často myslím na to, jak vděčná jsem své mamince, která mne naučila šít a zachránila mne před nic neděláním a nudou ve stáří.